Chutná, vydatná polévka se zeleninou, luštěninami a neodolatelným kořením. Přesně to je marocká harira polévka, která je oblíbená především v Maroku a na území západního Alžírska. Jaký veganský recept je nejlepší a co všechno příprava marocké polévky harira obnáší?
Shrnutí obsahu
Harira je hustá a vydatná marocká polévka, která je populární v severní Africe, zejména v Maroku, Alžírsku a Tunisku.
Její základem jsou luštěniny (čočka nebo cizrna), vývar a rajčata nebo rajčatový protlak.
Harira se obvykle vaří s masem (hovězí, jehněčí, kuřecí), existují i vegetariánské a veganské varianty. Do marocké polévky se přidávají další ingredience, jako je cibule, celer, mrkev, česnek, koření (římský kmín, koriandr, kurkuma, skořice, pepř), nudle, rýže nebo vejce.
Někdy se do harira přidávají i datle, sušené fíky nebo mandle.
Polévka se obvykle podává horká s chlebem a je oblíbeným pokrmem během zimních měsíců. Může se také podávat jako předkrm nebo lehké jídlo.
Marocká polévka harira má různé podoby. Recept na polévku harira se v Maroku předává z generace na generaci a patří mezi rodinné poklady. V každé rodině mají svůj oblíbený recept. Přirovnat se dá například k českému bramborovému salátu, který si také každá rodina dělá po svém a má několik podob.
Marocká polévka harira – recept
Klasická harira původně obsahovala i maso. Vzhledem k tomu, že se recept dědí z generace na generaci a každá rodina si recept postupně sama poupravila, tak v dnešní době není výjimečná bezmasá verze. Hlavní přísadou je červená čočka a cizrna.
Ingredience:
- 1 hrnek namočené cizrny
- 1 hrnek červené čočky
- 1 mrkev
- 1 stonek řapíkatého celeru
- 300 ml rajského protlaku
- 1 litr zeleninového vývaru
- 2 velké cibule
- 4 stroužky česneku
- 1 lžička skořice
- 2 lžičky římského kmínu
- 2 lžičky sladké papriky
- 0,5 lžičky mletého chilli
- olivový olej
- hrst petržele
- hrst čerstvého koriandru
- sůl, pepř
- citrón
Postup:
Přes noc si namočíme cizrnu. Druhý den v hrnci na oleji orestujeme nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme nakrájenou mrkev, celer a lehce osolíme. Necháme přibližně 5 minut smažit.
Přidáme česnek, ostatní koření a rajčatový protlak. Zvýšíme plamen a vaříme dalších 5 minut.
Do provoněného základu přidáme cizrnu, čočku a zalijeme zeleninovým vývarem. Přivedeme k varu. Poté stáhneme plamen, hrnec přikryjeme pokličkou a na mírném plamenu necháme vařit cca 45 minut.
Polévku během této doby kontrolujeme, občas promícháme a pokud bude potřeba, dolijeme vodu.
Po uvaření cizrny a čočky, přidáme petržel, koriandr a dle potřeby dosolíme a a přidáme sůl.
Na talíři můžeme přidat pár kapek citrónu, který chuť polévky zvýrazní.
Pro milovníky polévek lze doporučit i vegan polévku pho a indickou krémovou polévku dal makhani.
Marocká polévka – zajímavosti
Název „harira“ pochází z arabského slova „harir“, které znamená „hedvábí“. Polévka se tak nazývá pro svou hladkou a krémovou konzistenci.
Harira se tradičně vaří v hliníkových hrncích nad otevřeným ohněm. V Maroku se harira obvykle podává s chlebem khobz.
Existuje mnoho regionálních variant harira. Například v Alžírsku se do polévky často přidává cizrna a v Tunisku se používá více koření.
Historie marocké kuchyně
Marocká kuchyně pochází z arabské, španělské, středomořské, evropské i africké kuchyně. Každá kultura a země, která pronikla na území Maroka, zde zanechala jisté stopy v podobě chutí a jídel. Největší podíl na současné marocké kuchyni mají berbeři.
Berbeři jsou původní obyvatelé Maroka. Jejich typickým znakem byla láska k zelenině, která se pěstuje po celém území Maroka. Tradičním berberským jídlem je kuskus.
V marocké kuchyni je použití kuskusu široké, ten pravý se nazývá couscous sept legumes. Znamená to kuskus sedmi druhů zeleniny. Kuskus je připravený nad parou a podává se s uvařenou mrkví, cuketou, kedlubnou, tykví, lilkem, paprikou a cizrnou. Název pochází ze židovské marocké komunity, kde sedmička je označení pro šťastné číslo.
Marocká kuchyně je typická pro používání kuskusu, koření, olivového oleje a zeleniny. Jídlo je často připravováno v hliněných nádobách, které se nazývají tažín. Jedná se o hliněnou nádobu se špičatým víkem. Vždy je glazovaná a mívá různé barvy a dekorativní motivy. Její barva není pevně daná, stejně jako její velikost. Podle této nádoby je pojmenované i jídlo.
Tradiční marocké jídlo tajin je kombinace masa (kuřecího, hovězího, jehněčího, skopového, rybího či velbloudího) a zeleniny s použitím speciálního koření Ras el Hanout (kombinace skořice, hřebíčku, římského kmínu, kurkumy a dalších koření).
