S mladými vegany nejen o životním prostředí, palmovém oleji a veganských náhražkách

Rozhovory

Veganství je stále populárnější. Počet vegetariánů i veganů se zvyšuje, a to hlavně mezi mladými lidmi. Hlavní důvody, které je vedou k veganství, jsou ty etické, nicméně důležité jsou i ty zdravotní. Krom rostlinné stravy vegany spojuje jejich zájem o ochranu životního prostředí a láska ke zvířatům.

Pojďme se prostřednictvím krátkého rozhovoru podívat na to, jak se žije běžným mladým veganům mezi námi. Oslovili jsme Radka, Leu, Jonáše, Gabrielu, Ivanu a Patrika a poprosili je, aby s námi sdíleli své dosavadní zkušenosti s veganstvím.

Jak dlouho už jsi vegan/ka ?

Radek (grafik, prodavač ve skateshopu, 24 let): Vegan jsem třetím rokem.

Lea (studentka, 18 let): Pro veganství jsem se rozhodla asi před týdnem, vegetariánka jsem byla cca 4-5 let.

Jonáš (Městská knihovna Praha, 29 let): Veganem jsem od listopadu 2014.

Gabriela (obchodní zástupce, 22 let): Vegansky jsem se snažila žít cca rok, ale úplnou a poctivou vegankou jsem se stala začátkem února.

Ivana (prodej zdravých potravin, 25 let): Tři a půl roku.

Patrik (B&O, 28 let): Cca jeden rok, předtím vegetarián cca tři roky.

Vedle rostlinné stravy vegany spojuje také jejich zájem o ochranu životního prostředí a láska ke zvířatům.
Vedle rostlinné stravy vegany spojuje také jejich zájem o ochranu životního prostředí a láska ke zvířatům.

Jaké máš k veganství důvody?

Radek: Nechci brát svobodu ostatním obyvatelům téhle planety. Rozjíždím s kamarádkou značku Stay Sober, která se bude zaměřovat nejen na oblečení, ale budeme upozorňovat také na problémy ve společnosti. První problém, na který chceme upozornit formou přednášky, je sexismus a porucha přijmu potravy.

Lea: Miluji zvířata, nechci jíst jejich mrtvá těla a podporovat jejich týrání a zneužívání, mají stejná práva na život jako lidi, možná i větší, vzhledem k chování lidských bytostí.

Jonáš: Jsou to zejména ty etické, které doplňují také důvody ekologické. Zvířata jsem měl rád vždy (jako snad každý), ale neuvědomoval si všechny souvislosti a to, co všechno si musí vytrpět, aby se dostala na můj talíř. Klasické karnistické přemýšlení, kdy jsem stavěl hospodářská zvířata na nižší úroveň. Po zhlédnutí mnoha dokumentů a četných diskuzích na Facebooku jsem byl během pár týdnů rozhodnutý, že tohle podporovat nechci.

Gabriela: Nelíbí se mi zacházení se zvířaty na farmách.

Ivana: Zdravotní a etické.

Patrik: Důvody jsou nejspíše podobné tak jako u všech. Obecné důvody ekologické, ekonomické, duchovní, zdravotní, míchané s udržitelností, životem a vědomím.

TIP: Kdo je kdo? Jaký je rozdíl vegan a vegetarián? Jí některý z nich vejce? Jak se stát veganem?

Ovlivnilo veganství tvé zdraví?

Radek: Nejspíš ano, aspoň se cítím lépe. Hlavně mě to ovlivnilo v pohledu na svět a své okolí.

Lea: Zatím nemohu říct, protože je to krátká doba a jelikož jsem s vegetariánstvím začala v tak nízkém věku, nemohu říci, zda-li mám nějaké problémy zrovna kvůli tomu.

Jonáš: Nijak zásadně, ač je znát, že po vysazení mléčných výrobků mi zmizely časté angíny a za tu dobu jsem nemusel brát antibiotika (dříve 2x, někdy dokonce 3x ročně).

Gabriela: Nikdy jsem nebyla přímo milovník masa atd., takže to pro mě nebyl takový skok. Řekla bych, že nepociťuji žádné změny.

Ivana: Určitě. Neměla jsem zdravotní problémy, ale pomohlo mi to hlavně zhubnout o 20 kg cca za dva a půl roku. Před tím se mi nechtělo vůbec hýbat a chodit. Byla jsem asi i víc unavená.

Patrik: Jestli ovlivnilo, to asi jo, už nejsem takový kulatý, i když mám více kilo.

Oslovení vegani se k náhražkám masa staví spíše odmítavě.
Oslovení vegani se k náhražkám masa staví spíše odmítavě.

Snažíš se svůj způsob stravování propagovat nebo si jej necháváš pro sebe?

Radek: Propaguji ho tím, jak žiju.

Lea: Nemluvím do toho ostatním, protože by mě stejně nepochopili, ale když už padne debata, zapojím se svým názorem a dovoluji si lidi urážet, když přede mnou zabijou třeba mouchu. Raději to tedy sdílím na svém profilu a nebo se to inteligentním duším snažím aspoň vysvětlit, každopádně u přítelkyně bych nepřežila, kdyby neměla na to stejný názor jako já.

Jonáš: Spolu s manželkou vedeme blog www.touchoflovershands.cz, který je zaměřen zejména na veganský způsob života. A právě skrze něj šíříme své přesvědčení a snažíme se otevřít oči i dalším lidem.

Gabriela: Píšu blog s veganskými recepty, ale rozhodně tam nedávám videa, obrázky atd. prosazující veganství. Blog mám společně s kamarádkou nevegankou, doufám, že to tak přiláká i nevegany, kteří zkusí uvařit i něco veganského. Ale když se mě někdo zeptá, proč jsem veganka, řeknu mu, jak to na farmách chodí a že nikomu neublíží stravovat se jinak.

Ivana: Snažím se jít příkladem a nevnucovat veganství ostatním, je to často kontraproduktivní.

Patrik: Propagovat trochu „nenásilnou cestou“. Když někdo chce vědět, tak prosím, ale vnucovat se nemusím.

A co okolí? Nedívají na na tebe, jako bys měl/a na hlavě alobalovou čepičku, protože jsi vegan?

Radek: Někdy ano, někdy ne, záleží, v jaké společnosti se zrovna pohybuji. Nejhorší to bylo asi u rodiny.

Lea: Většina se tak na mě dívá, ale mám štěstí, že má matka je vegetariánka, takže s rodinou problémy nejsou. Jen tedy třeba ve škole stále poslouchám narážky typu – jsi tak hubená, jez maso, jedení masa je přirozené, jsi psychopat – to je v těch horších případech.

Jonáš: Sem tam si někdo rýpnul, ale to bylo spíš na začátku, hlavně rodiče a pár známých na FB. Jinak osobně se s narážkami nesetkávám, asi i proto, že s tolika lidmi se nevídám a na čele to napsané nemám.

Gabriela: Jsem až příjemně překvapena, jak okolí reaguje – 95 % lidí mi řeklo, že je to super, že s tím souhlasí, jen na to nemají vůli.

Ivana: Přátelé jsou vesměs vegani a rodina to respektuje.

Patrik: Jako na ufona určitě ne. I když těžko vědět, co si myslí. Většina je tolerantní a rádi si pokecají a mají vetšinou ty samé otázky. Taky to chce náhled na věc a většině je to jedno, mi přijde.

Vyhledáváš náhražky masa a mléčných výrobků, nebo se bez nich obejdeš?

Radek: Náhražky nějak extra nevyhledávám.

Lea: Vyhledávám vše veganské a snažím se to zapojit do svého jídelníčku, ale abych pravdu řekla, z náhražek masa se mi dělá trochu zle, i když vím, že to maso není.

Jonáš: Na zpestření to je fajn, třeba seitan speciál, co se týče alternativy masa, a k tomu čas od času veganské sýry. Jinak pravidelně kupuji pouze rostlinná mléka.

Gabriela: Vyhledávám – jím tofu, sojová mléka, sojové dezerty.

Ivana: Občas si dám nějakou alternativu, ale nevyhledávám to.

Patrik: Náhražky přímo nevyhledávám, ale zkouším občas novinky, co mají ve zdravé výživě nového, masové náhražky žádné, jen mléčné náhražky.

Účastníky rozhovoru spojuje snaha vyhýbat se palmovému oleji.
Účastníky rozhovoru spojuje snaha vyhýbat se palmovému oleji.

Krom veganství praktikuješ ve svém životě ještě nějaké další zásady, které pomáhají chránit životní prostředí?

Radek: Mimo veganství jsem i „straight edge“, což ve zkratce znamená, že nepiju alkohol, nekouřím a neberu drogy. Snažím se žít ekologicky a pozitivně.

Lea: Třídím odpad.

Jonáš: My to se ženou bereme jako celek, jakože veganství není jen o jídle. Takže kupujeme netestovanou kosmetiku a čisticí prostředky – teď jsme si začali dělat doma i tablety do myčky a prací prášek, nejíme výrobky obsahující palmový olej, snažíme se nekupovat ve větší míře exotické ovoce, přičemž banány jíme už jen fair trade. Samozřejmě třídíme odpad (baterie, papír, sklo, plast), na nákupy si bereme plátěné tašky a síťky na potraviny namísto igelitových pytlíků. A nejezdíme autem, protože sami ani žádné nemáme.

Gabriela: Třídíme poctivě odpad, i když koše na plasty nejsou zrovna nejblíže domu, a nevyhazujeme potraviny – nakupuji pouze tolik, ať to stihneme sníst, a když nestíháme, dávám vše zamrazit.

Ivana: Třídím odpad, snažím se obecně neplýtvat a jíst české potraviny.

Patrik: Zásady nejspíše jo, ale beru je spíše jako samozřejmost – neplýtvat, recyklace, sledování složení potravin, vyhýbání se nezdravým přísadám, PO. Další mě teď nenapadají.

Jak to máš s palmovým olejem? Sleduješ jeho obsah ve výrobcích?

Radek: Snažím se mu vyhnout, nicméně když není jiná možnost a mám opravdu hlad, tak si koupím i produkt s „palmáčem“.

Lea: Palmový olej vyřadím, jen co se odstěhuji od matky.

Jonáš: Sledujeme a zhruba od června 2015 s ním až na naprosté výjimky nic nekupujeme. Jednou výjimkou třeba bylo listové těsto, ale to se nyní objevilo i ve vegan variantě bez PO, takže to je skvělé. Mnohokrát jsme také psali do různých firem, zda-li by nechtěly palmáč nahradit jiným typem oleje. Je dobře, že jej stále více lidí bojkotuje.

Gabriela: Snažím se to sledovat.

Ivana: Palmový olej se snažím vytěsnit z jídelníčku a sleduji ho ve složení.

Patrik: PO sleduju a nekupuju.

Jak bys reagoval/a, když bys zjistil/a, že jsi omylem snědl/a něco živočišného?

Radek: Příště bych si dal větší pozor.

Lea: Zarazilo by mě to, ale vrátit bych to už nemohla a byla bych ráda, že si mohu příště dávat větší pozor.

Jonáš: Nějak bych to přežil a příště si dal větší pozor. Moc si to však v praxi, až na nějaké živočišné éčko, neumím představit, protože čtu pozorně složení na obalech, případně se ptám prodávajících.

Gabriela: Bylo by mi to líto, poučila bych se a příště bych si dala více pozor.

Ivana: Asi bych se nehroutila, stresovat se z toho je asi horší než sníst něco živočišného.

Patrik: Asi by záleželo, jak dlouho by to bylo. Ještě jsem tohle nemusel řešit.

Všem děkujeme za jejich odpovědi, přejeme hodně štěstí a doufáme, že jim jejich veganství dlouho vydrží.

Autorka: Hana Pavlíčková

© 2024 Vegan.cz | Nakódoval Leoš Lang