Veganství je plné energie i soucitu, říká psycholožka a thaiboxerka Linda Maruščáková

Rozhovory

Přinášíme vám rozhovor s Ivou Lindou Maruščákovou, která je dlouholetou vegankou a angažuje se v mnoha aktivitách propagujících veganský životní styl a ohleduplnost ke zvířatům. Znát ji můžete například z České veganské asociace, projektu Vegan Fighter nebo jako hlavní organizátorku Veggie Náplavky.

Jak ses dostala k veganství a co ti tento životní styl během let přinesl?
 
„Maso jsem přestala jíst ještě jako dítě, protože se mi propojilo, že stejně jako nechci jíst svého psa, tak nechci jíst ani jiná zvířata, hodně jsem o tom tehdy přemýšlela.

Přechod na veganství o pár let později byl zvláštní v tom, že byl zcela intuitivní. Bylo to téměř před 20 lety a tehdy se o veganství rozhodně nepsalo jako teď, a ani jsem se o to nijak zvlášť nezajímala, neznala jsem vůbec žádné vegetariány ani vegany. Ale jednoho dne jsem se vzbudila a prostě jsem cítila, že nechci už jíst vejce ani mléko, že nechci nic co pochází ze zvířat, že to už nepotřebuji. A od té doby – to nepotřebuji.“ 🙂

Nejen v historii byla řada dalších slavných osobností, kteří se rozhodli stát se vegany. Dnešní herci, modelky ale také politici se rozhodli pro veganství a to nejen z etických důvodů. Co je k vyřazení masa a dalších živočišných produktů vedlo a které další osobnosti to jsou?

Jak bys zhodnotila dopady rostlinné stravy na svoje zdraví?
 
„Od začátku jsem cítila obrovský příliv energie, to je asi to hlavní, čeho jsem si hned všimla a co cítím dodnes. Protože hodně sportuji, vidím, že rostlinná strava je skvělá i pro sportovní jídelníček. Několikrát v týdnu mám trénink thajského boxu, chodím běhat, posiluji a dělám i poledance, což znamená někdy opravdu velmi náročné dny.

Ve sportu je ale v současné době velký trend zařazovat rostlinnou stravu do jídelníčku právě z tréninkových důvodů, protože obsahuje vše potřebné v mnohem stravitelnější a čistší podobě a dodává více energie. Mám kolem sebe spoustu lidí, kteří to tak mají a vyhovuje jim to.“

V poslední době se dostává do popředí hodně raw strava, jak se ty sama k tepelně neupravovanému jídlu stavíš?
 
„Určitě kladně, můj jídelníček tvoří tak ze 75 %. Vařené jídlo mě čím dál tím víc zatěžuje, raw je naopak o čisté energii. Dobré zkušenosti mám se superpotravinami – maccou, raw kakaem apod., mohu jedině doporučit.“
 
Veganství je neoddělitelně spjaté i s etikou a vztahem ke zvířatům. Vedle profese psycholožky dokončuješ i doktorát z biologie. Jaký je tvůj vztah ke zvířatům? V jednom rozhovoru si zmiňovala, že tě zvířata inspirují. V čem?
 
„Zvířata beru jako velmi inspirativní a jedinečné osobnosti s individuálními schopnostmi a rysy, náladami, emocemi, které mají podobně jako my lidé. Podle posledních etologických výzkumů už máme i potvrzeno to, co většina lidí podvědomě vnímá – že zvířata cítí a uvědomují si, pokud trpí.

Myslím, že lidé se dostali do hodně nemoudrého postoje, když hodnotí, kdo je v přírodě „víc“ , kdo je na tom pomyslném žebříčku evoluce „výš“. Za sebe jsem toho názoru, že lidé v mnoha oblastech naopak nedosahují mnoha kvalit, které mají zvířata. Třeba v oblasti intuice a podobných vlastností, které začínají být v poslední době v psychologii a koučinku považované za minimálně stejně důležité, jako racionalita a logika – slovy moderní psychologie ve využívání pravé hemisféry, to se zvířaty prohráváme na celé čáře :).

Inspirovat se můžeme ještě v další oblasti – plném prožitku teď a tady. V řeči soudobé psychologie a osobnostního rozvoje stavu, kdy můžeme dosáhnout skutečného „štěstí“ – i ten dokáží prožívat zvířata přirozeně asi mnohem lépe než my, kteří se to zpětně učíme v terapiích a koučinkových sezeních.“ 🙂

Mimo profesi psycholožky a koučky ve firmě Synergy Development, kterou jsi založila, pracuješ dlouhé roky také v neziskových organizacích. Proč?
 
„Přijde mi přirozené, že když se mi něco nelíbí, tak nebudu nadávat na to, jak je to špatné, ale udělám raději něco, aby to bylo lepší. Ráda měním zažitý stav věcí. A tak jsem se před lety dostala i k neziskovému sektoru, tedy hlavně tomu spojenému se zvířaty.

Nejvíce pracuji pro Vegan Fighter, který jsem před několika lety založila s thaiboxerem a veganem Honzou Müllerem (který je mimochodem živoucím příkladem toho, že veganství svědčí i mužům v ringu v supertěžké váze :).

V projektu se už několik let s kolegy a kolegyněmi věnujeme propagaci sportu a zdravého a etického životního stylu – pořádáme přednášky, exhibice bojových sportů a různé jiné akce a denně také připravujeme zajímavé veganské novinky na našem webu a Facebooku.

Nově jsme také spustili web naší kampaně BojujemeZaZvirata.cz, kde se můžete seznámit nejen s vizuály českých profi veggie sportovců, ale i se netradiční formou dozvědět nové informace o zvířatech a veganství.

Pracuji také pro Českou veganskou asociaci, u jejíhož zrodu jsem kdysi také stála, a která je maminkou Vegan Fightera. Čtenáře a čtenářky bych teď aktuálně pozvala na náš nový, krásný web veganskaasociace.cz
a také na společnou událost, kterou chystáme 20. 9. v Praze, kdy jsme pro příznivce etického a ohleduplného životního stylu připravili Veggie Náplavku.

Ale abych se vrátila k otázce, v nezisku se věnuji i jiným tématům – podporuji třeba genderovou rovnost a aktivity spojené s bojem proti rasovým stereotypům. Od podzimu se také budeme setkávat s posluchači Rádia Wave v novém pořadu o neziskovkách.

Ráda bych v něm ukázala to, k čemu jsem došla nejen já, ale i mnoho z těch, které jsem měla tu čest potkat – že práce v nezisku může člověka nesmírně obohatit. Připraveny máme inspirativní příběhy zajímavých osobností české neziskové scény – takže určitě nalaďte.“ 🙂

Jak vnímáš ekologické aspekty veganství? A platí podle tebe rovnítko, že kdo se zajímá o vztah k životnímu prostředí, měl by se zabývat i vlivem živočišné výroby na něj?
 
„Určitě. Tyto dva aspekty jsou neoddělitelné, už několik let víme i poměrně přesná čísla o tom, jak živočišný průmysl naši planetu znečišťuje – vodu, ovzduší, půdu, jak ničí biodiverzitu. A podle studií FAO a podobně renomovaných institucí víme i to, že je dokonce jedním z hlavních znečišťovatelů. Třeba ovzduší dnes chovy zvířat znečišťují více, jak celosvětová doprava – to je přece obrovský dopad.

Studie se také v posledních letech věnují tomu, o kolik ekologičtější je veganský životní styl, a výsledky jsou i v tomto bodě ohromující. Pokud se stravujete rostlinnou stravou, za celý život spotřebujete 3x méně vody a primární energie nebo například až 13x menší množství hnojiv, než konvenčně se stravující člověk.

Většina lidí si neuvědomuje, kolik vody a energie je potřeba pro vyprodukování masa a mléka pro jejich spotřebu a jak mohou jen způsobem stravy snížit to, jak moc si nyní naší planetu ničíme. Jen pro ilustraci, na výrobu 1 kg hovězího masa je podle odhadů třeba až 15 000 litrů vody.“

Pracuješ jako psycholožka. Jak si tedy vysvětluješ, že se tolik lidí označuje za milovníky zvířat a přitom maso konzumují, i když informace o jeho produkci jsou již obecně známé?
 
Podle mého názoru je to o vnitřních psychických obranách. Ty se nám zaktivují vždy, když „narazíme“ v životě na něco, co je třeba příliš emotivní (na záběry trpících zvířat na jatkách se většina lidí dívá velmi nerada), nebo na co nemáme řešení (co budu jíst, když ne maso).

Takových mechanismů je v psychologii popsána celá řada, v případě zvířat jsou nejčastější racionalizace, kdy většina lidí řeší situaci konfrontace s tím, že pro jejich potravu trpělo zvíře, tím, že je to „normální“, že zvířata jsou pro maso „určená“ apod.

Dalšími jsou typy obran, kdy se většině lidí nepropojuje to, že maso na talíři není hmota, ale je bývalým živým tvorem – právě proto, že by to pro ně nemuselo být vždy příjemné uvědomění si reality (konfrontace s aktem utrpení na jatkách).

Lidi, kteří se rozhodli pro veganství z etických důvodů, přestali – v psychologické řeči – zvládat řešit případný vnitřní rozpor obranami a začali vše řešit prakticky. Tedy tím, že si svůj stravovací návyk upravili.
 
Jak vnímáš perspektivy veganství a myslíš, že nastane doba, kdy se veganský životní styl bude v lidské společnosti převažující?
 
„Tímto směrem už přeci jdeme.“ 🙂
 
Co bys na závěr chtěla vzkázat začínajícím veganům a vegankám?
 
„Jít do toho. Zjistit si nejdřív co nejvíc informací, nechat si sestavit nebo si sestavit vyvážený jídelníček. Suplementovat vitamín B12. Inspirovat se příklady těch, kdo mají větší zkušenosti. Používat a věřit své intuici. Hledat a dělat to, co není „normální“, pokud to tak cítí.

Neschovávat hlavu do písku = nepoužívat obranné mechanismy 🙂 a jít v životě svou cestou a stát si za svým, nejen co se týče stravovacích  návyků.

Přeji všem hodně štěstí a zvířatům brzy lepší svět.“

© 2024 Vegan.cz | Nakódoval Leoš Lang