Živočišná výroba - kámen úrazu ekologie planety

Živočišná výroba - kámen úrazu ekologie planetyAčkoliv se nad tím v běžném každodenním životě nezamyslíme, je faktem, že celosvětově se kvalita prostředí, ve kterém žijeme, zhoršuje. Pokud žijeme ve městech, tak si často ani nevšimneme, jak rychle se krajina okolo nás mění. Přizpůsobuje se našim potřebám a zbytky její přirozené tváře mizí. Některé z enviromentálních aspektů pak ovlivňují život na zemi zcela fatálně - například globální oteplování.

Všechno, co děláme, od čištění zubů, přes umývání nádobí, nakládání s odpady, po způsob naší dopravy, má na přírodu vliv. A jedna z nejdůležitějších oblastí našeho každodenního života, která ovlivňuje životní prostředí zásadně, je výživa. Nesmíme zapomenout, že na světě nás v současné době žije skoro 7,4 miliardy a že k zajištění základních fyziologických potřeb tolika lidí je potřeba obrovské množství zdrojů a prostoru.
Proto by způsobu získávání naší potravy a jeho vlivu na životní prostředí měla být věnována maximální pozornost. Žel, není tomu tak, protože značnou část lidské stravy zajišťujeme živočišnou výrobou, což je ten nejméně efektivní a vůči zvířatům nejvíce problematický způsob stravování.

Živočišná výroba v číslech

Zemědělská plocha tvoří podle FAO (organizace OSN pro výživu a zemědělství) přibližně 39% zemské souše (49,116,227 km²). Z toho orná půda zabírá cca 14 milionů km², trvalé kultury přes 1,5 milionů km² a pastviny neuvěřitelných 33,5 milionů km². Jedna třetina celkové plochy orné půdy je navíc určena k dalšímu pěstování krmiva pro zvířata. Celkově tedy živočišná výroba zabírá více jak 2/3 celkové zemědělské plochy a přibližně 30% zemské souše.


Trend živočišné výroby stále stoupá

Produkce živočišné výroby ve světě se neustále zvyšuje. Konzumace masa se od roku 1970 více než zdvojnásobila. Dle údajů z roku 2010 byla celková produkce masa 285 milionů tun, z toho 124 milionů tun drůbeže, 91 milionů tun vepřového, 59 milionů tun skotu a buvolů, 11 milionů tun ovčího a kozího masa. K tomu můžeme přičíst ještě dalších 148 milionů tun ryb, korýšů a měkkýšů. Ročně se na světě vyprodukuje přibližně 719 milionů tun mléka a 70 milionů tun vajec.
Jedním z faktorů stoupající poptávky po živočišných výrobcích je vzrůstající lidská populace. Více lidí si žádá více masa a živočišných produktů. Dalším je urbanizace – stěhování lidí do měst, kde je procento živočišné složky ve stravě vyšší, než mimo města.
Velký vliv na stoupající trend živočišné výroby má také celosvětový ekonomický růst. Týká se to hlavně rozvojových zemí, ve kterých se zvyšují průměrné mzdy. V zemích východní (Čína) a jižní Asie (Thajsko, Indie) již lidé nežijí na pokraji chudoby, jejich životní úroveň se zvedá a do jejich jídelníčku dostává v čím dál vyšší míře maso, které je vnímáno jako známka luxusu.
Například v Taiwanu bylo v roce 1990 potřeba 170 kg obilí na výživu jednoho člověka na celý rok. Protože se však spotřeba masa a vajec několikanásobně zvýšila, množství obilí na výživu jednoho člověka je dnes 390 kg (včetně obilí, které je potřeba jako krmivo pro hospodářská zvířata).


Nejvíce masa se celosvětově zkonzumuje v nejlidnatější Číně a jeho největším producentem je pak USA.
V rozvojových zemích se využívá vzhledem k relativně příznivým podmínkám hlavně extenzivní chov (pastviny), což je z hlediska welfare zvířat příznivější, ale mnohem náročnější na prostor a i zde se objevuje velká snaha o chov intenzivní. Ten je totiž výrazně ekonomičtější a výnosnější.
Celosvětově nejvíce roste poptávka hlavně po drůbežím mase. Mezi lety 1967 až 2007 se zvýšila o 3200 %. Podle FAO v roce 2050 můžeme očekávat celkovou spotřebu masa okolo 580 milionů tun a spotřebu mléka asi 1043 milionů tun.
Vzrůstající spotřeba živočišných výrobků by nás měla vést k otázce, zda tento způsob hospodaření je dlouhodobě udržitelný a zda nemá příliš velký vliv na životní prostředí. Živočišná výroba totiž ovlivňuje všechny všechny složky krajiny – vodu, půdu, ovzduší, druhovou biodiverzitu a také zdraví lidí.

Spotřeba vody

Produkce masa a živočišných výrobků má značný vliv na vodní zdroje, a to jak z hlediska použitého množství, tak z hlediska kontaminace. V porovnání s rostlinnou výrobou spotřebovává ta živočišná mnohonásobně více vody.
Pro srovnání: na vyprodukování 1 kg obilí je zapotřebí 450 l vody, na 1 kg hovězího masa je potřeba 15 000 l vody a na 1 kg kuřecího masa přibližně 3 000–6000 l vody.  
To je obrovský rozdíl. Živočišné produkty jsou na spotřebu vody velmi náročné a jejich výroba tvoří velké procento z celkového množství vody spotřebovaného lidmi. Jen asi 5% vody lidé použijí osobní účely a přibližně 55% vody připadá živočišné výrobě.
Průměrná domácnost spotřebuje denně kolem 5 litrů vody na pití a asi 100 - 500 litrů na další účely. Mohlo by se zdát, že je to hodně, ale ve srovnání s 2000 – 5000 litry potřebnými na denní produkci živočišných produktů pro průměrnou rodinu to opravdu není nic. Pokud se snažíte šetřit vodu úspornými opatřeními ve vaší domácnosti, měli byste možná vědět, že voda použitá na výrobu jednoho hamburgeru odpovídá množství vody, kterým byste se mohli sprchovat celé dva měsíce.


To co jíme, ovlivňuje celosvětovou spotřebu vody naprosto zásadně. Jídelníček jednoho člověka složený z 80% z rostlinné stravy a z 20% z masa si žádá ročně přibližně 1,300 m³ vody. Jídelníček vegetariána si vystačí s necelou polovinou tohoto množství, u veganů je to ještě výrazně méně.


Znečišťování vody

Příliš velké množství pastvin i intenzivní chovy mají za následek kontaminaci vodních zdrojů. Dochází k eutrofizaci vodních tok , kdy se v povrchových vodách a půdách nepřirozeně zvyšuje obsah živin, snižuje se množství kyslíku, zvyšuje se množství emisí dusíku a fosforu ve vodě (hlavně dusík a fosfor jsou ve velkém přítomny ve výkalech). Následkem toho se ve vodě přemnožují sinice a řasy a narůstá mikrobiální aktivita. Voda je znehodnocována, dochází k úhynu ryb a dalších vodních organismů. Dochází rovněž ke změnám ve složení vodních ekosystémů.
Eutrofizací jsou ohrožena hlavně velká sladkovodní tělesa, moře a půdní systémy. Mezi významné příčiny eutrofizace patří vylouhování živin z hnojených zemědělských ploch, živočišné exkrementy, intenzivní hospodářské využívání ploch či překrmování ryb. Eutrofizace vod je závažným problémem, protože způsobuje zhoršení kvality vody i pro účely pití a snižuje množství použitelných zdrojů vody.
I pastvinný chov zvěře může způsobovat problémy. Intenzivní pastva vede k problémům v hospodaření s vodou a úbytku podpovrchových vod.
Další znečištění vod způsobují exkrementy zvířat, zbytková antibiotika, hormony a chemikálie z koželužen. Hlavně intenzivní živočišná výroba kumuluje na malém prostoru extrémní množství biologického odpadu, které znamená velkou zátěž pro lokální vodní zdroje a půdu. Například jen produkce odpadu chovu s 2 500 kravami je odbobná, jak produkce odpadu města s více než 400 000 lidmi.


Ohrožení mořských ekosytémů

Ohrožena není jen souš, ale i mořské vody a její ekosystémy. Živočišná výroba je jedním z hlavních zdrojů okyselování mořských vod a kontaminace dusíkem a fosforem. To způsobuje úhyn ryb, mořských ptáků a dalších druhů, které jsou s nimi v potravinové závislosti. Intenzivní rybářská činnost navíc způsobila, že většina rybářských lovišť je již vylovena a rybolov v této míře není dlouhodobě udržitelný. Například populace tuňáka nebo tresky se v minulém století snížily o 90%. Málo známým faktem pak je, že obrovské množství ryb je díky tažným sítím vyloveno "omylem" (často se jedná i o druhy, jako jsou třeba delfíni) a jsou pak vyhozeny jako odpad.

 

Půda využívaná pro živočišnou výrobu

Živočišný průmysl celkově využívá více než 2/3 zemědělsky využívané půdy a 1/3 z celkové rozlohy pevniny. Značnou část z této plochy plochy zabírají již zmíněné pastviny – asi 33,5 milionů km². Zapomenout bychom ale neměli na ornou půdu, která slouží k pěstování krmiva pro zvířata. Je to další přibližně 1/3 celkové plochy orné půdy.

Živočišná výroba nejen zabírá velkou rozlohu zemské souše, ale také ji ve velkém degraduje. Intenzivní chovy s nadměrným množstvím dobytka, výkaly, dusíkem a fosforem jsou pro půdu velmi zatěžující. I extenzivní pastviny mohou způsobovat velké problémy, a to zvláště v oblastech, které jsou již ohroženy erozí nebo suchem. Příliš velké množství zvířat na malé ploše vede k jejímu zhutnění a nepropustnosti, čímž je ovlivňována jak obnoviletnost půdy, tak její ochrana proti srážkám. Při větším množství srážek pak půda nemůže vodu načerpat, jsou problémy s jejím odvodem a vodní toky jsou ohroženy splavem a kontaminací.
V sušších oblastech naší planety může docházet k dezertifikaci a úbytku pastvin. To se děje například v Ugandě nebo Číně. V současné době je poškozeno asi 20% všech celosvětových pastvin.


Odlesňování pro živočišnou výrobu

Dalším negativním vlivem živočišné produkce je odlesňování kvůli potřebám pastvin a pro pěstování krmiva. Odlesněním vzniknou pastviny a nové zemědělské plochy, ovšem za cenu ztráty výjimečných ekosytémů naší planety. Velká část vznikajících pastvin vzniká v oblasti Amazonských deštných pralesů. Pastviny vznikají ze 70% všech vykácených ploch pralesa. Velmi často je kácení nezákonné. Přibližně 40% celkové plochy tropického deštného pralesa bylo vykáceno v posledních 40 letech. Do Evropské Unie je každoročně importováno okolo 1,5 milionu tun masa a asi 1/3 pochází právě z Brazílie.


Efektivita živočišné výroby

Jak vidíme, živočišná výroba má na půdu opravdu velké nároky. Velkou plochu zabírá samotný chov hospodářských zvířat (která stojí de facto mimo běžný ekosystém a jejich rozmnožování i smrt je tedy zcela v rukou člověka), další značná rozloha půdy je nutná pro pěstování krmiva pro hospodářská zvířata. Tyto nároky způsobují, že je půda extrémě namáhaná. A přesto výstup z živočišné výroby neodpovídá vstupním zdrojům. V porovnání s výnosy z půdy, která je používána k pěstování surovin rostlinného původu, je živočišná výroba silně neefektivní.
Na stejné ploše jaká je potřebná na vyprodukování 1kg masa, je možné vypěstovat 200kg brambor nebo 160 kg rajčat. Na ,,vypěstování“ 1kg masa je pak potřeba 7-16 kg soji.
Hospodářská zvířata spotřebují obrovské množství krmiva. Půda k jeho pěstování i všechny další zdroje by přitom mohly být použity k vypěstování potravin pro lidstvo. Každoročně hospodářská zvířata zkonzumují více než 1,3 milionu tun obilí. Přitom jedna evropská kráva musí sežvýkat 75-300kg potravy na vyprodukování 1kg proteinu, v Africe je to dokonce 500kg. Kdyby například jen americká populace jedla o 10% méně masa, ušetřené suroviny by zachránily milion lidí od hladovění.


Soja není hlavně pro vegetáriany

Často rozebíraným tématem je celosvětová produkce sóji. Její pěstování je jednou z příčin úbytku deštných pralesů Jižní Ameriky. Soja tak získala nálepku nepopulární potraviny a mnozí lidé se jí snaží vyhýbat. Pěstuje se v rozsáhlých monokulturách a způsobuje rozsáhlou degradaci krajiny, vyčerpává vodní zroje i půdu. Než ale budeme soudit soju a její vliv ve vegetariánském a veganském jídelníčku, měli bychom vědět, že asi 85% soji pěstované na světě se zpracovává na krmivo hospodářských zvířat. Navíc se často jedná o sóju geneticky modifikovanou; soja určená ke konzumaci lidmi nemůže být v EU díky přísným předpisům geneticky modifikovaná a většinou pochází z produkce v Evropě.

Problémy s odpady a mikroorganismy

Na půdu i vodu mají negativní vliv odpady, které z živočišné výroby vznikají. Hospodářská zvířata ročně vyprodukují až 12 miliard tun odpadů. Ty jsou zdrojem bakterií, prvoků, virů, antibiotik, růstových hormonů, pesticidů, kovů a dalších nečistot.
Problematický je chov prasat a drůbeže, jejichž krmivo obsahuje velké množství bílkovin. Nadměrný obsah bílkovin ve stravě vede ke zvýšení hladiny dusíku a fosforečnanů ve výkalech zvířat. Tam můžeme najít také mikroorganismy salmonely, klostridie, kampylobakterií a spoustu dalších nebezpečných druhů.
Jedním z nich je bakterie Escherichia coli, která může přežívat v samotných zvířatech i jejich žaludcích. Kvůli intenzinzifikaci průmyslu je pravděpodobnost rozšíření nákazy vysoká. Přesto, že je E. Coli při působení teploty alespoň 62,5 °C po dobu 4 minuty zničena, vždy hrozí reinfekce při dalším zpracování. Úmrtí způsobená kontaminací masa nejsou ve světě vyjímečná.
Velké problémy v minulosti způsobil výkrm hospodářských zvířat masokostní moučkou vlastního nebo jiného živočišného druhu. Následkem toho onemocněla bovinní spongiformní encefalopatií (BSE) – nemocí šílených krav. Tento způsob krmení byl již zakázan, můžeme jen doufat, že výrobci tyto postupy potají nepraktikují dále v touze snížit náklady výroby.
Zdrojem nežádoucího odpadů je také jateční odpad – mrtvá těla poražených zvířate, která obsahují velké množství patogenů, antibiotik, a dalších látek.


Odpady živočišné výroby jako přičina vzniku rezistentních bakterií

Prostřednictvím živočišného odpadu dochází k rozvoji rezistentních druhů bakterií. Intenzivní chov dobytka způsobuje, že jsou zvířata velmi náchylná k onemocnění. Dříve jim proto do krmiva byla preventivně přidávána antibiotika, aby se snížilo riziko infekce. Takové počínání má ovšem katastrofální následky na stoupající rezistenci bakterií proti antibiotikům. Antibiotika obsažená ve výkalech nebo jinde ve vnějším prostředí totiž dovolují bakteriím mutovat a přizpůsobovat se účinným látkám antibiotika.
Podávání antibiotik hospodářským zvířatům se považuje za jeden z hlavních zdrojů vzniku rezistentních bakterií. Od roku 2006 je sice v EU toto preventivní podávání antibiotik zakázáno, těžko ale říci s jistotou, zda jsou předpisy dodržovány stoprocentně, jak v rámci EU, tak celosvětově. Antibiotika jsou navíc stále povolena u zvířat, která jeví známky infekce, a ta je při intenzivním chovu velmi běžná.


Živočišný průmysl a jeho vliv na kvalitu ovzduší

Zhoršující se kvalita ovzduší na planetě a globální oteplování jsou aktuálními tématy. Průměrná teplota na planetě se oproti minulému století zvýšila o 0,8 °C. Tři hlavní plyny, které jej způsobují jsou methan, oxid uhličitý a oxidy dusíku. Hodnoty CO2 v atmosféře jsou nejvyšší za posledních 650 000 let. Za posledních 200 let se jeho množství v atmosféře zvýšilo o 40% , z 270 ppm to 382 ppm. Množství methanu v ovzduší se od začátku průmyslové revoluce zdvojnásobilo.
Existuje mnoho teorií o příčinách globálního oteplování, různé subjekty také ukazují na různé příčiny zvyšování oxidu uhličitého a methanu v atmosféře. Zásadní vliv na stav ovzduší má živočišná výroba - podle údajů OSN má větší podíl na produkci skleníkových plynů než celosvětová doprava. Hospodářská zvířata na celém světě vyprodukujá asi 80 milionů tun metanu ročně, přičemž jedna kráva vytvoří denně kolem 500 litrů metanu. Jedna molekula metanu má 25x silnější vliv na podporu skleníkového efektu než molekula oxidu uhličitého.
Celosvětově se živočišná výroba na emisích metanu podílí asi 30%, na emisích oxidu dusíku a přibližně 65% a 64% na emisích čpavku.
Klimatické změny mohou hrát v budoucnu velkou změnu v produkci jídla. FAO odhaduje, že s dalším zvyšováním teploty by rozvojové země v teplejších částech našeho světa mohly ztratit až 280 milionů tun obilovin.

Migrace a válka o vodu a životní prostředí

Důsledky proměny životního protředí můžeme vidět už nyní. Celosvětově probíhá masivní migrace, kde vedle politických příčin stojí také klimatické.
Nedostatek vhodného životního prostředí může časem vést k válečným konfliktům. Ti, kdo chtějí přežít, potřebují vodu a půdu, což v budoucnu budou velmi vzácné komodity. V některých zemích subsaharské afriky se již lidé s nedostatkem vody potýkají. Například v Botswaně získávají podpovrchovou vodu hlavně prostřednictvím vrtů a její zásoby jsou omezené. Přesto zde stále dochází k nárustů dobytka a rančeři provádějí nelegální vrty, aby pokryli své potřeby. Odhaduje se, že v Botswaně zbývá zásoba vody na pouhých několik desetiletí.
Globální oteplování má velký vliv na zdraví lidské populace, ačkoliv v našich zeměpisných šířkách se s přínými problémy zatím tolik nepotýkáme. Ovlivněny jsou převážně rozvojové země s sušším klimatem. Epidemie malárie a dengue horečky, respektive jejich šíření je velmi citlivé na změny prostředí. Nepříjemná parazitární onemocnění jako schistosimiáza a bilharziáza jsou vázaná na určité vodní podmínky a zásadnější změny klimatu by mohly způsobit, že se s nimi budou potýkat také lide mimo současné oblasti jejich výskytu.


Téma negativného vlivu živočišné výroby není příliš populární

Živočišná výroba je zajímavý fenomén, který ukazuje, jak si lidé naprosto neefetivně ,,vyrábí“ potravu. Zajímavé přitom je, že její neefektivnosti jsme si vědomi. Dokazuje to fakt, že živočišná výroba je zásadně ovlivňována různými subvencemi. Sama o sobě totiž není ekonomická, a proto musí být dotována státem. Kdybychom do živočišné výroby započítali všechny reálné náklady, včetně sankcí za poškozování životního prostředí a zrušili bychom státní dotace, cena všech živočišných výrobků by se několikanásobně zvýšila a poptávka by se přirozeně snížila. Jejich současná cena je uměle udržována velmi nízko a právě díky tomu je jejich spotřeba tak vysoká.
Téma negativního vlivu živočišné výroby na životní prostředí je v oficiálních ekologických kruzích dosti neoblíbené. Pojednává o tom například americký film Cowspiracy, který byl natočen před několika lety. I díky němu se však naštěstí tento trend začíná obracet. Film můžete shlédnout i u nás nyní na festivalu Jeden svět.


Jak živočišnou výrobu nepodporovat

A jak tedy svému prostředí pomoci? Jednoduše. Nepodporujte živočišný průmysl tím, že budete konzumovat jeho produkty. Můžete je z jídelníčku vyřadit, nebo alepoň omezit jejich množství. Z výzkumů vyplývá, že veganská strava je k životního prostředí mnohem šetrnější než strava konvenčně se stravujícího člověka.
Průměrný vegan potřebuje na vypěstování své stravy ročně asi 675m² zemědělské půdy, vegetarián pak asi 3x tolik a klasický všežravec asi 18x tolik.
Veganská strava ročně vyprodukuje jen asi ½ emisí C02, oproti stravě všežravce, 1/11 fosilních paliv, 1/13 vody a 1/18 půdy.
Jako vegan tedy planetě denně ušetříte 4100 l vody, 20 kg obilí, 10m² deštného pralesa, 9kg CO2 a život 1 zvířete.

Napadá váš nějaká ještě více ekologická cesta ?


Zdroje :
http://www.vegetarismus.com/info/eoeko.htm
http://www.rozvojovka.cz/download/pdf/pdfs_372.pdf
ftp://ftp.fao.org/docrep/fao/010/a0701e/a0701e.pdf
ftp://ftp.fao.org/docrep/fao/010/a0701e/a0701e.pdf
http://www.toulcuvdvur.cz/stezkazp/p6_eutrofizace.html
http://euro.e15.cz/archiv/smrtelny-hrich-jmenem-maso-822271#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink
http://is.muni.cz/th/348921/esf_m/IS_FINAL_DP_Negativni_dopady_vyroby_a_spotreby_zivocisnych_produktu_a_zhodnoceni_jejich_ocenovani.pdf
http://www.worldometers.info/world-population/
ftp://ftp.fao.org/docrep/fao/010/a0701e/a0701e.pdf
Film Cowspiracy

Autorka článku: Hana Palíčková a redakce Vegan.cz