Každý jsme to odmalička slýchali: „Jez mrkev a budeš vidět ve tmě jako kočka!“ Jenže pravda je o něco složitější. Mrkev je zdravá, ale čekat od ní, že budete vidět jako ostříž nebo že vyléčí oční vadu, je přehnané. Kde je tedy hranice mezi mýtem a faktem? Odpověď je někde mezi těmito dvěma extrémy.
Proč se mrkev spojuje se zrakem
Mrkev je plná betakarotenu, který se v těle mění na vitamín A. Právě ten je klíčový zejména pro zdraví sítnice a tvorbu rhodopsinu (zrakového pigmentu v tyčinkách sítnice). Díky němu se oči dokážou rychleji přizpůsobit tmě a změnám světla. Když ho má člověk málo, může mít problém s viděním za šera nebo třeba s nadměrnou únavou očí. Proto se doporučuje zařadit mrkev pravidelně do jídelníčku, i když zázraky nečekejte. Dostačující množství je zhruba jedna až dvě mrkve denně, víc není potřeba.
Co mrkev nikdy nespraví
Astigmatismus, krátkozrakost nebo třeba vetchozrakost či tupozrakost tnemají s vitamínem A nic společného. Nejde o důsledek nedostatku živin, ale o tzv. refrakční vady, tedy chyby v soustavě samotného oka.
- Astigmatismus vzniká, když rohovka nebo čočka nemají dokonale kulatý tvar. Místo aby se světlo soustředilo do jednoho ostrého bodu na sítnici, rozptyluje se do více ohnisek. Výsledkem je rozmazaný nebo zkreslený obraz.
- Krátkozrakost je stav, kdy je oční bulva delší, než by měla být, nebo je rohovka příliš zakřivená. Paprsky světla se pak sbíhají před sítnicí, což způsobuje, že člověk vidí dobře na blízko, ale špatně do dálky.
- Tupozrakost je vývojová porucha, kdy jedno oko zůstává slabší, i když je jinak anatomicky v pořádku. Mozek totiž začne upřednostňovat druhé oko a to horší se postupně zapojuje méně.
- Vetchozrakost je důsledkem přirozeného stárnutí oka, které cca po čtyřicítce hůře zaostřuje.
Mrkev v takových případech funguje jako zdravý doplněk stravy. Refrakční vady je nutné řešit pomocí brýlí, kontaktních čoček nebo chirurgicky, tupozrakost řeší odborní lékaři více různými postupy.
Jak se o oči starat každý den?
Zdravá výživa tedy hraje roli a s mrkví (ale také třeba rybami, špenátem apod.) svým očím prospějete. Oči nicméně potřebují pravidelné přestávky od obrazovek, dobré světlo při čtení, a hlavně preventivní kontroly u očního lékaře a pravidelné měření zraku. Díky prevenci se dají problémy zvládnout dřív a bez komplikací, což je lepší než pozdější složitá léčba.
Legenda o mrkvi pochází ze zahraničí
Za druhé světové války šířili Britové zprávy, že jejich piloti vidí v noci skvěle právě proto, že jí hodně mrkve. Byla to ale jen zástěrka, aby se neprozradilo, že využívají radarovou technologii. Lidé tomu uvěřili a z pověsti se stal neotřesitelný mýtus. Od té doby rodiče straší děti, že když nebudou jíst mrkev, budou mít brzy brýle. Tento příběh se tak udržel dodnes a stal se součástí populární kultury.
Mrkev jako spolehlivý doplněk, ne kouzelná pilulka
Dávat si mrkev má smysl, protože je levná, chutná a tělu pomůže vyrobit vitamín A i další látky. Jenže samo o sobě to nestačí. Oči si zaslouží i odpočinek, pohyb venku a v případě potíží odbornou pomoc. Mrkev je dobrá společnice, ale nikdy nenahradí lékaře ani optika.
Zdroj foto: weyo / Adobestock.com
Tématům týkajícím se veganství, vegetariánství a zdravého životního stylu se věnujeme již řadu let. Naším cílem je poskytovat informace přínosné pro každého, kdo se rozhodl vyřadit živočišné produkty z jídelníčku. Autor je 10 let vegetarián/vegan.
